|
|
Péče o fyziologické novorozence v období poporodní adaptace z pohledu rodičů a dětských sester
MUSELOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá péčí o fyziologické novorozence v období poporodní adaptace zpohledu rodičů a dětských sester. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána péče o fyziologické novorozence v poporodní adaptaci, fyziologie poporodní adaptace novorozence, role dětských sester a porodní plány. Praktická část zahrnuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo popsat klíčové a nejčastěji diskutované body péče o novorozence na porodním sále a částečně na úseku péče o fyziologické novorozence. Druhým cílem bylo identifikovat ty části péče, které jsou nejčastěji zdrojem nesouladu mezi představou rodičů a zdravotníků. Pro naplnění těchto cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 42 otázek a byl proveden s deseti participantkami. Bylo vybráno pět dětských sester pracujících na neonatologickém oddělení a pět matek hospitalizovaných po porodu na stanici šestinedělí. Na základě výsledků bylo zjištěno, že mezi nejčastější diskutované body v péči o novorozence patří především komunikace ohledně celkové péče a postupů. Matky mají mnohokrát specifická přání ohledně dekontaminace spojivkového vaku a formy podání vitaminu K novorozenci. V těchto bodech byl zjištěn nesoulad, i přes tyto nejčastější body je dále zmiňováno vyšetření novorozence na hrudi matky. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastějším zdrojem nesouladu mezi představami rodičů a zdravotníků je jen nedostatek validních informací ohledně celkové péče o novorozence.
|
|
|
Informovanost matek v péči o fyziologické novorozence
Kohoutová, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost matek v péči o fyziologické novorozence" je rozdělena do teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje přehled relevantních poznatků mj. o první péči o novorozence po porodu a následné každodenní péči o novorozence. Zabývá se také způsobem edukace matek na novorozeneckém oddělení, úlohou pediatra a dětské sestry v předávání informací o péči o novorozence. Empirická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjišťován způsob samovzdělávání matek v péči o fyziologické novorozence a především míra a způsob poskytování informací v oblasti péče o novorozence zdravotnickým personálem na novorozeneckém oddělení a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Položky dotazníku se také zaměřují na hodnocení proběhlé edukace matkami. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v rámci preventivního screeningového vyšetření kyčlí na ambulantním pracovišti Polikliniky Zelený Pruh. K analýze bylo celkem použito 66 dotazníků.
|
|
|
Role sestry při edukaci matky v péči o fyziologického novorozence
Burgárová, Kristýna ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce přibližuje problematiku edukace matek v péči o fyziologického novorozence, její význam a kvalitu v současných zařízeních. Je rozdělena do čtyř částí. V ošetřovatelství hraje edukace významnou roli, je součástí kvalitní péče o fyziologického novorozence, proto se jí věnuje první část bakalářské práce. Vysvětluje princip kvalitní edukace a její vliv na stav dítěte a matky. Také jsou vysvětlena specifika při edukaci matky na oddělení šestinedělí. Druhá část práce nejprve vysvětluje pojem fyziologický novorozenec a následně se věnuje péči o něj. Jsou postupně popsány správné postupy při výživě novorozenců, jako je správná technika kojení, či význam kojení. Dále kapitola popisuje zásady péče o pokožku novorozence. Je zmiňován i spánkový režim novorozence, nebo péče o novorozence s nemocí typickou pro novorozenecký věk. Třetí část se věnuje nejčastějším chybám, kterých se rodiče, ale i zdravotníci dopouštějí po propuštění novorozence do domácího prostředí. Čtvrtá část je částí empirickou, obsahuje kvantitativní výzkum. Zvolenou formou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazník byl zaměřený na subjektivní názor a postoj sester k edukaci, kterou provádějí, zjišťoval nejen v jakých oblastech setry matky edukují, ale také jak jsou se svou edukací spokojené, nebo která oblast edukace jim dělá největší...
|
|
|
Informovanost matek v péči o fyziologické novorozence
Kohoutová, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost matek v péči o fyziologické novorozence" je rozdělena do teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje přehled relevantních poznatků mj. o první péči o novorozence po porodu a následné každodenní péči o novorozence. Zabývá se také způsobem edukace matek na novorozeneckém oddělení, úlohou pediatra a dětské sestry v předávání informací o péči o novorozence. Empirická část bakalářské práce obsahuje kvantitativní výzkum. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjišťován způsob samovzdělávání matek v péči o fyziologické novorozence a především míra a způsob poskytování informací v oblasti péče o novorozence zdravotnickým personálem na novorozeneckém oddělení a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Položky dotazníku se také zaměřují na hodnocení proběhlé edukace matkami. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v rámci preventivního screeningového vyšetření kyčlí na ambulantním pracovišti Polikliniky Zelený Pruh. K analýze bylo celkem použito 66 dotazníků.
|
|
|
Priority sester a matek po porodu v oblasti edukace.
LUDAŠOVÁ, Tereza
Edukace v ošetřovatelství je velmi důležitá, obzvláště po porodu, kdy je žena vystavena úplně nové životní fázi.Porodní asistentka by měla být pro matku oporou, poskytnout matce radu a pomoci se vším, co nová matka potřebuje. V teoretické části mé práce je věnována pozornost edukaci, vymezení pojmů v edukaci a pojmu učení.Největší část teoretické práce se věnuje období šestinedělí, které je ještě rozděleno na fyziologické, patologické a pozdní. Ve fyziologickém šestinedělí jsou zmíněny především involučních změny a celkové změny v organismu, dále jsou zde popsány psychické změny, které v šestinedělí u matek nastávají. Fyziologické šestinedělí obsahuje také kapitolu laktaci a kojení, které je stručně popsáno ve dvou podkapitolách. Další kapitolou je patologické šestinedělí, které popisuje nejčastější problematiku, se kterou se můžeme v šestinedělí u matky po porodu setkat. Poslední kapitolou této části je pozdní šestinedělí, kde je popsána péče v domácím prostředí. Dále se práce věnuje novorozenci. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění nejdůležitějších oblastí edukace z pohledu matky a sester a porovnává jejich priority. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního šetření, sběr dat byl uskutečněn v šesti nemocnicích Jihočeského kraje prostřednictvím anonymních dotazníků. Všechny dotazníky byly rozdány zvlášť ženám po porodu a zvlášť sestrám. Výzkumný soubor tvořilo 100 (100 %) žen po porodu a 100 (100 %) sester. Veškeré výsledky dotazníkového šetření byly zpracovávány pomocí grafů a tabulek. Hypotézy byly ověřeny statistickým testem chí- kvadrát v programu Microsoft Excel. Bylo posouzeno, zda rozdíl pozorovaných a očekávaných četností je statisticky významný, a to výpočtem dosažené hladiny statistické významnosti, tzv. p-hodnoty za použití funkce CHITEST. P-hodnota byla převedena na procenta a porovnána s hladinou významnosti 5%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejdůležitější oblasti edukace z pohledu porodní asistentky, dětské sestry a ženy po porodu. Dalším cílem bylo stanoveno zjistit rozdíly v prioritách edukace u žen po porodu, porodních asistentek a dětských sester. Hypotéza 1 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Priorita porodních asistentek je hygiena a priorita matek po porodu je výživa novorozence. Hypotéza 2 Existují rozdíly v prioritách edukace u matek po porodu a dětských sester. Tato hypotéza se nepotvrdila. Priorita dětských sester je výživa novorozence stejně jako priorita matek po porodu. Hypotéza 3 Priorita edukace u matek po porodu se liší v závislosti na předchozích zkušenostech s mateřstvím. Tato hypotéza byla potvrzena. Prvorodička udává z 63% za prioritu u novorozence výživu a za prioritu v péči o sebe umění kojit. Druhorodička považuje za svou prioritu v péči o novorozence v 18% manipulaci a z 12% v péči o sebe hygienu. Hypotéza 4 Priority edukace u porodních asistentek se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí v rozmezí 0 10 let, udávají v 66% za prioritu hygienu. Porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí déle jak 11let udávají ve 14% stravování a pitný režim. Hypotéza 5 Priority edukace u dětských sester se liší v závislosti na délce praxe. Tato hypotéza byla potvrzena. Dětské sestry pracující na oddělení v rozmezí 0 - 10 let udaly v 32% za prioritu bezpečí novorozence. Sestry pracující na oddělení díle jak 11 let, udávají ve 22% za prioritu výživu novorozence.Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro porodní asistentky, jako doporučení ke zlepšení edukace matky po porodu. Nebo mohou posloužit matkám jako edukační materiál. Využít je ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se rozhodují o svém povolání. Poznatky, které vyplynuly z výzkumného šetření, je možné prezentovat na seminářích a vědeckých konferencích porodních asistentek a dětských sester.
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u fyziologického novorozence
LAPÁČKOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
|
|
|
Úloha porodních asistentek a dětských sester v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence
BARTŮŠKOVÁ, Lucie
Teoretická část je zaměřena na zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence. Zajištění optimálního termomanagementu u novorozence je velmi důležité pro jeho adaptaci na vnější prostředí po porodu, jelikož v prvních okamžicích po narození je novorozenec nejvíce náchylný ke ztrátám tepla. Regulace tělesné teploty je po porodu dítěte nedostatečná a nestabilní, a proto se novorozenec při nízké okolní teplotě rychle podchlazuje a naopak při vysoké teplotě přehřívá. Z tohoto důvodu by u novorozence měl ošetřovatelský personál minimalizovat ztráty tepla a zabraňovat jeho přehřátí. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu neonatologického oddělení v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Druhým cílem bylo zmapovat způsob zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou hloubkových rozhovorů a skrytého pozorování dětských sester neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Všechny dotazované sestry prokazují znalosti, jak správně zajistit termomanagement u fyziologického novorozence na porodním sále a zároveň všechny sestry, které byly pozorovány, postupovaly při zajišťování termomanagementu dle standardu ošetřovatelské péče v neonatologii č. 513 Termomanagement u novorozence. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty následujících ročníků porodní asistence. Dále by mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené či začínající porodní asistentky a dětské sestry. Výstupem bakalářské práce je informační leták Zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence.
|
|
|
Ošetřovatelská péče(management)o fyziologického novorozence v současné době a trend pro nejbližší léta.
LÍZALOVÁ, Karolína
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána péče o fyziologického novorozence od jeho narození, až do propuštění z nemocnice. Nechybí zde fyziologie novorozence a shrnutí historie problematiky. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na názory a běžnou praxi sester pečujících o fyziologického novorozence. Ze šetření vyplývá, že sestry na odděleních fyziologických novorozenců, pracují převážně podle současných trendů v ošetřování fyziologického novorozence.
|
|
|
Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek.
KUBÁTOVÁ, Klára
Bakalářská práce s názvem " Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek" má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí - část teoretickou a praktickou. V teoretické části je ucelený obraz současné péče o fyziologického novorozence v porodnici. Dále je zde nastíněna problematika procesu tvorby hlubokých citových vazeb mezi matkou a dítětem, které vznikají během prvních společně trávených chvil. V praktické části se zjišťují přání a očekávání matek, jaká mají v průběhu doby strávené v porodnici spolu s miminkem. Cílem práce bylo zjistit priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek. Tento cíl byl splněn. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za pomoci nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl se třemi ženami v šestinedělí a pěti, jejichž porod proběhl v průběhu předchozího roku. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Mají matky zájem o více informací od zdravotnického personálu v oblasti péče o fyziologického novorozence během pobytu v porodnici? Jsou matky spokojeny se současnou podobou péče o fyziologického novorozence v porodnici? Jaká je nejdůležitější priorita v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek? Poznatky a výsledky z této bakalářské práce můžou být přínosem pro studenty následujících ročníků oboru porodní asistence. Dále může práce sloužit jako informační materiál pro již zkušené dětské sestry. Součástí práce je i základní edukační materiál pro začínající porodní asistentky o zásadách komunikace s matkami fyziologických novorozenců.
|
|
|
Informovanost prvorodiček o péči o novorozence
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je informovanost prvorodiček o péči o novorozence. V teoretické části se práce zabývá termíny fyziologický novorozenec, jeho poporodní adaptace a základní péče o něj. Přibližuje základní úkony, které se sestry snaží naučit všechny matky v nemocnici a kterými jsou přebalování, koupání, péče o pupeční jizvu, manipulace s novorozencem a další. Dále popisuje potřebné pomůcky k základní péči o dítě. V praktické části práce bylo stanoveno pět cílů a pět hypotéz. Prvním cílem bylo porovnat míru informovanosti prvorodiček ve dvou nemocnicích v České republice (Oblastní nemocnici Příbram, a.s. a Nemocnici České Budějovice, a.s.). Hypotéza, že informovanost prvorodiček bude nižší v Oblastní nemocnici Příbram nebyla potvrzena. Dalšími cíly bylo zjistit míru informovanosti prvorodiček o technikách koupání, ošetřování pupeční jizvy, manipulaci s novorozencem a odkud prvorodičky získávají nejvíce informací. Hypotézy, že prvorodičky mají dostatek informací o technikách koupání, péči o pupeční jizvu, jak správně vzít novorozence z postýlky a jak ho držet, a že čerpají nejvíce informací od sester v nemocnici a mimo ni z internetu, byly potvrzeny. Výsledky šetření jsou prezentovány v grafech a v příslušné kapitole porovnávány s odbornou literaturou. Bakalářská práce by mohla sloužit jako zdroj informací jak pro studenty, tak pro nastávající matky.
|
host ::
RSS.